Vendula Bečvářová A bylo to ke zcela zaslouženému postupu do finále KLM. Ve žhavých kulisách využil výhody domácího prostředí REHAU arény. Byl to boj na ostří nože, ale v ryze sportovním duchu (jen 3 vyloučení!). Utkání s Českou předčila derby s Chocní a úroveň fandění dostala na horní hranici. Byla to pocta hokeji jako takovému…Přitom znovu začátek nebyl povedený. Hra se párkrát přelila ze strany na stranu a v 4.minutě Vlček, o minutu později Fúzik rozdováděli k šílenství více než stovku hostujících diváků. Naštěstí se bojovník Čikl zasloužil v 6.minutě o snížení nepříznivého stavu (1:2), leč Fúzik potrestal chybu v obraně a zvýšil v 19.minutě vedení hostujícího celku na dvougóĺový rozdíl.Ještě hůře bylo na úvod 2.třetiny, kdy publiku zmrznul úsměv na rtech, neboť nezmar „kohout“ Fischer se znovu trefil. Tříbrankové vedení se zdálo být hrozivé, nepřekonatelné. Hosty to poněkud ukolébalo a domácí opět začali rozehrávat kombinační a přesnější hru. Díky tomu a zejména přesnější střelbě se jim podařil do konce druhého dějství zázračný obrat ve skóre – Černý, Prokop, Duba srovnali stav na 4:4. A mohlo být ještě veseleji, kdyby v poslední minutě domácí proměnili slibnou akci…Bylo zřejmé, že o vítězství rozhodne jediná chyba….Hosté zklidnili hru, evidentně čekali na chybu domácích, kteří naopak do soupeře bušili, aby rozhodli v normální hrací době. Nimrichterova klec byla jako zakletá, na obou stranách dokonce zazvonily tyče. V nastaveném čase (5 minut prodloužení) náporem slovanistů gradoval, v 62:49 minutě rozhodující branku vsítil Pokorný.Domácí hráči se předvedli jako psychicky odolnější tým, jejich úsilí rozhodnout zdánlivě ztracený zápas, slavilo po zásluze úspěch. Ze dvou třebovských kolektivů se do finále dostal ten moravskotřebovský… (mt)