Vendula Bečvářová Jindřich PEŠKAR (27.dubna 1942)* narodil se v Horní Černé; tam žil šest let, než přesídlil do krmné Dolní. V karlových Varech se vyučil sklenářem, povolání vykonával v Lanškrouně, Dolní Černé a od příchodu do Moravské Třebové (1970) je nezanedbatelným pojmem v našem městě, jemuž všestranně patří…* Má-li člověk vztah ke sportu, má skvělý základ pro zbytek hodnotného života. „Já měl štěstí – otec založil v Dolní Černé fotbalový oddíl a já nemohl nebýt jeho dlouholetým hráčem, později trenérem.“ V šestnácti mě však učaroval stolní tenis, jehož propagátorem, hráčem i trenérem v místě současného bydliště jsem se stal.“Všestranná aktivitaU většiny sportovců je zájem o sport, resp.pohybovou aktivitu vícestranný. Kdo by chtěl vysledovat v jeho curriculu vitae hokej, tenis, košíkovou či volejbal, rozhodně by uspěl. „Po přestěhování do Moravské Třebové jsem se zapojil do činnost tehdy agilního oddílu stolního tenisu. Stal jsem se rovnocenným členem největším hvězdám a společné úspěchy se brzy dostavily“. Dvacet let jsem patřil k předním hráčům T-T Slovan Moravská Třebová, s příchodem mladších generací od 90.let jsem se zaměřoval na trenérské aktivity (žáci), k nimž mám samozřejmě letitou patřičnou licenci…“Stolnímu tenisu se i ve svých letech (a pracovnímu vytížení) věnuje stále aktivně – patří do kádru E-týmu v regionální soutěži. „Na všechny své sportovní aktivity vzpomínám s vděčností, a to zejména proto, že se při nich vždycky sešla skvělá parta nadšených lidí, kteří chtěli něco dokázat. O moravskotřebovském oddílu stolního tenisu to platí dvojnásob.“Podle nestárnoucího sportovce existují zcela jiné podmínky pro sport, než v dřívějších dobách. „V tom směru lze dnešním sportovcům nejedno závidět (možnosti trénovaní, zázemí). Kéž by měli více ctižádosti, odpovědnosti k sobě samému,pak by si i více uvědomili, jak motivující může být každý sebemenší úspěch…“Jak vnímám ocenění?“„Samozřejmě, že jsem potěšen nominací i oceněním. Vnímám ho zřetelně jako morální ocenění a potvrzením faktu, že pro silné osobnosti se sport vskutku může stát smyslem života. Nicméně se domnívám, že podobných osobností v našem městě je mnohem více. I jim přeji napříště podobné pocity štěstí…“